Spotřebitele by to mělo zajímat ve chvíli, kdy mu James Bond či televizní redaktor motoristického magazínu tvrdí, že právě toto  auto je „absolutně“ bezpečné. Protože z něčeho své svěží dílko zaplatit musí, že. Náklady na filmy jsou díky ceně zařízení holywoodské, tržby ale vzhledem k velikosti českého trhu nikoliv. Rozdíl je tragický pro financování českého film i českou televizní tvorbu. Menší země či regiony se specifickými jazyky jsou na tom vždy hůř – třeba Slovensko.

Jak v souladu s českým zákonem i evropskými pravidly umísťovat produkty coby rekvizity do pořadů a ještě si za to nechat platit, toť základní otázka sněmovního semináře. Ukázky byly roztomilé. Ikonický nábytek Jamall nemohl chybět, protože jeho „uplacírování“ bylo tak pitomé, že vstoupí do dějin reklamy a dostane cenu „Shnilý mozek“.

Přečasto se pak na semináři zmiňoval James Bond, pravzor product placementu, jenže…. Jenže takový Bond to umí, že… a neregulovala ho Evropská unie.

Přednášející byli „od nás“ i Evropy.  Stará známá  poučka, že představitelé čehokoliv, co má v názvu slovo „Evropa“ či „evropský“ je beznadějně uspávající, se potvrdila. Potvrdilo se ale také, že s product placementem  veselé chvíle zažívají úplně všichni, což člověka potěší. Proč se neradovat z cizího neštěstí …

K zamyšlení slouží ovšem otázky, které během semináře vyplouvaly. Co  vlastně takový product placement je (a co už naopak není), nakolik ovlivňuje nezávislost tvůrců (dá se o nezávislosti vůbec hovořit a je třeba o ní ještě dnes hovořit, když závislí na penězích jsou všichni?) a kde jsou jeho hranice (Marlboro Man), kromě těch, které jsou dané evropskou směrnicí, potažmo českým zákonem.

Pozoruhodný – pro   tvůrce i vysilatele, české i nadnárodní – byl okamžik, kdy představitelé RRTV prohlásili, že jejich Doporučení o product placement, které oficiálně jako správní orgán vydávají  na svých  stránkách,   jsou (ne)závazná. Nikdo se jimi nemusí řídit. Ale pak vznikají zásadní otázky:

1. Co opravňuje státní orgán (RRTV je správním orgánem státu) k tomu, aby ve svých doporučeních šel nad rámec zákona? Nic. Stát (a jeho orgány) mohou dělat pouze to, co jim zákon výslovně přikazuje a co je závazné pro ostatní – nic víc. Tolik ústavní pravidlo. Ostatní názory si mohou radní psát na své blogy, ale ne vydávat oficiálně.
2. Kdo RRTV zmocnil k vydávání subjektivních, nezávazných doporučení? Nikdo. Říká se tomu pokus o uchvácení moci.
3. Dají se tato nezávazná doporučení chápat jako nezákonná? Ano. Protože už se stalo,že se podle nich řídili nic netušící soudci.
4. Lze si někam na RRTV za tuto nezákonnost  stěžovat? Ano. Varianta pro poškozené je správní soudnictví a v případě nepochopení  Ústavní soud a Evropský soudní dvůr.  Varianta pro ostatní je Parlament, respektive jeho volební výbor, který je gesčním výborem pro všechny mediální otázky. Varianta třetí je mezinárodní arbitráž. Poškození či zmaření investic, stejně jako poškození občana či firmy nezákonným rozhodnutím orgánu veřejné moci je trestné. Trest je vymahatelný a sankcionovatelný mezinárodněprávně.

Navíc platí, že to, co neupravil český zákon, implementující evropskou směrnici, je stále upraveno evropským právem, které je nadřazené českému právu. A houština harmonizovaných směrnic EU, ES, EK, EP v oblasti reklamy, médií a soutěžního práva, stejně jako les judikátů Evropského soudního dvora  za posledních dvacet let jsou temné a hrozící nejen pro českého regulátora - RRTV, ale pro většinu českých právníků... a hrozí i pro filmaře točící Červenou karkulku, pokud je košíček chráněným průmyslovým vzorem či čepička je charakteristickým znakem zámořské firmy. Žádná sranda. A tak seminář, na němž se sešly tváře známé i neznámé, byl docela zajímavý,i když debata zde byla tlachavá a málo odborná. Projektor byl z promítání slajdů tak překvapený, že málem shořel, ale konce semináře dožil a všechno to dobře dopadlo. Amen. Pravidla si přizpůsobíme na tělo.

Poslanci schválili ve volebním výboru jednomyslně obě zprávy České televize. Tu o činnosti (v doplněném vydání dle požadavku poslanců) i tu o hospodaření. Trošku s křížkem po funuse, protože mezitím se obměnila Rada České televize  i generální ředitel. A tak v pozitivním očekávání věcí příštích všechno proběhlo v duchu lásky a vzájemného porozumění. Pánům to v oblecích slušelo, radní Daně Eklové v růžovém sáčku dokonce moc.  Poslanci se ptali na věci chytré i méně chytré, někteří nám sdělili, čeho všeho byli řediteli a poslanec Skokan tentokrát neměl termosku se zeleným čajem.

Český rozhlas a přilehlé mediální galaxie přijdou na přetřes v listopadu, stejně jako debata o tom, zda rozhlasová Rada může či nemůže uložit řediteli rozhlasu prodat vilu v Dykově ulici. Poslanci výboru se  dozvěděli krutou pravdu: zákon Radě zakazuje řídit generálního ředitele a zakazuje jí překračovat pravomoci, zákonem Radě přidělené. Což se stalo 24. 2. 2011 usnesením Rady číslo 29/11. Takže Rada nemůže řediteli nic ukládat. Může mu maximálně doporučit. Protože Rada nenese odpovědnost za své rozhodnutí, zatímco ředitel ano. A  dokonce jako statutární zástupce firmy nese odpovědnost podle obchodního zákoníku a trestního práva za koncesionáři svěřené prostředky. Nutit ředitele prodávat dům uprostřed krize (když to není nezbytně nutné) znamená nutit ho ke spáchání  trestného činu poškození povinností při správě cizího majetku a porušení povinností péče řádného hospodáře... No a pokud se poslanci dozvěděli o přípravě tohoto činu a nezabrání mu,  budou nejspíš spoluodpovědni též. Protože jejich povinností je kontrolovat zákonnost kroků Rady. Ukládá jim to zákon.

Ale my, kteří sledujeme Radu Českého rozhlasu dlouho, víme, že se zákonem si někteří členové rozhlasové rady nikdy moc hlavu nelámali. A prodávání majetku nebo zavazování rozhlasu k pronájmu bylo vždycky   prioritou současné předsedkyně Rady. Bez ohledu na ekonomické rozbory a zdravý rozum. Proč, to nevím, ale prostě je to tak. Možná jim velikost majetku rozhlasu  vadí nebo jim vadí, že  na tom není rozhlas stejně jako nyní slovenská rozhlasotelevize.

Ostatně máme-li věřit zprávám ze Slovenska, tamější ředitelka rozhlasotelevize chce, aby televize vysílala totéž, co rozhlas, jenže s obrázky. Patrně něco  jako hrající si koťátka. Chápu, že Zemkovou si Radičová vybrala, protože šetřivým nápadům její vlády čelila s menší razancí, než starý televizí matador Nižňanský. Ale zdá se, že to Jak Zemková, tak Radičová trošku přehnaly. Radičová zaplatila pádem vlády. Zemková zřejmě zaplatí s ustavením vlády nové, po volbách. Pak jen Bůh ví, co se Zemkovou bude. Dobrovolně se postavila do pozice vládní otrokyně a teď přijde podle všeho jiný pán.

Přítelkyně četka pořádá seminář o své budoucnosti. Poprvé od roku 1918, chtělo by se říci. Zatímco rozhlas a televize semináře pořádají či se jich alespoň účastní, permanentně, četka něco takového zažívá poprvé. Patrně jest to v souvislosti s její  privatizací, plánovanou managementem díky tomu, jak vypadá činnost ČTK pod novým ředitelem, který měl ČTK spasit. V náručí investorů, kteří tak dosáhnou alespoň na část peněz ČRo a ČT. Za první republiky byla ČTK státní, dokonce tak státní, že byla jedním z prvních státních orgánů, které v samostatné republice vznikly. Po revoluci se stala veřejnoprávní, ale pak na ni všichni zapomněli,neboť se snažila vyhovět všem a neškodit. Ale k čemu nám historie, že…

Podstatné je, že vlastní dům s divadelním sálem vedle Václavského náměstí a továrnu na okraji Prahy.  Developeři se sbíhají.

V Austrálii začíná léto a s ním připlouvají žraloci. Žraloci v Austrálii nejsou tak extrovní novinka, ale tihle žijí v jezírku na golfovém hřišti mezi dvanáctou a patnáctou jamkou. Nevím, jestli australské učitelky hrají golf, ale pokud ano, máme o zábavu postaráno.

O zábavu bude mít postaráno i Rupert Murdoch, který pravděpodobně podváděl inzerenty. Nyní se zahajuje vyšetřování vlajkové lodi Ruperta Mudrocha,  Wall Street Journal Europe, po odstoupení  publishera uprostřed obvinění, že list uměle zvýšil čísla prodaného nákladu tím, že  management noviny  skupoval ve velkém na trafikách. Skandál odstartoval Guardian. Žaloby poškozených inzerentů, které budou nejspíš následovat, půjdou do desítek milionů. Pověst Mudrochovi nevrátí nikdo.

Více než 50 novinářů a akademiků žurnalistiky podepsali dopis,  vyzývající New York Times, aby byl  transparentnější a přiznal střet zájmů svých "nezávislých" komentátorů.  Zjistilo se, že  Robert Bryce, senior fellow na Manhattan Institut, zřejmě získal miliony dolarů na financování z organizací podnikající  ve fosilních palivech.  Bryce  se přitom tváří jako "nezaujatý odborník" a píše     komentáře, které podporují fosilní paliva a energie z obnovitelných zdrojů kritizuje.

New York Times plánuje snižování počtu zaměstnanců.  Huffington Post  zahájil expanzi do Francie,když dosáhl dohody s Le Monde. Podobné aktivity plánuje ve Španělsku, Itálii nebo Německu a Turecku.  

Mediální skupiny Time Warner a Vivendi - to zřejmě budou  jen dvě závazné nabídky na nákup kontrolního podíl v polském vysílání TVN za více než 800  milionů USD. Majitel TVN   ITI Group, v červenci zahájil prodej svého  56% podílu v TVN, která má tržní kapitalizaci 1,6 mld. USD.

Jo, krize hrozí všem. Poznat to lze na tom, že i Mladá fronta Dnes a Hospodářské noviny začaly informovat o hnutí „Occupy Wall Street“, i když se ho měsíc snažily nevidět.

Pro Prvnizpravy.cz
Irena Ryšánková